Hotel Skanzen, taková lepší soudobá architektura, co se snaží zapadnout do krajiny. Zázrak to není, ale vypadá to dobře. Asi lapač na turisty, říkám si. Zajděte si do hotelu, tam je to dobré, naopak radí paní, co maluje v přilehlém archeoskanzenu úžasné kraslice. Dobře tedy, restauraci vyzkoušíme. Podnik postupně nabírá na zajímavosti, jelikož k němu jdeme z druhé strany, kde se pod nevinným názvem Centrum slováckých tradic nachází palírna. Tady to vooooní! Juj a hned vedle je prodejna vína, kde mají velmi široký výběr hlavně moravského bílého. Obsluha je velmi ochotná, jen přivolaná (asi) vedoucí se mi snaží vnutit i víno, které nechci, přičemž neomylně směřuje k těm nejdražším kusům. Po tomto úvodu do místní restaurace prostě musíme. Nakonec nelitujeme. Pěkné čisté prostředí, ceny sice vyšší, ale žádná hrůza. Obsluha ochotná, zbytečně nám nenutí, co nechceme, a o co požádáme, není problém zajistit. Z místních pamlsků bych vybral rozhodně trhané hovězí, jež bylo skvělé. Děti ocenily vepřový řízek, salát s grilovaným kuřecím masem nebo kuřecí nugety. Závěrem si řekněme, že jsme v podniku byli v mírně pozdním odpoledni. Ve špičce bude podnik asi dosti exponovaný, jelikož leží hned vedle archeoskanzenu a Živé vody, co by kamenem dohodil od kláštera ve Velehradu.
